Pro informace nebo prostě na zahnání nudy zvu na můj (Neko-chan) blog: můj blog

Únor 2012

příběh o wolf a cougar

26. února 2012 v 13:36 | Mikuo-kun
Ahoj, napíšu vám příběh o vlčeti a pumě.
Jména: Eliot-vlče. Lujnil-puma.
Eliot: ( Jde po cestě lesem ve vlčí podobě a dojde na krásné
sluncem ozářené místo.) "Hmmm... Heské místo. Mám hlad a bolí mě tlapky".
Lujnil: (Šla na lov.)
Eliot: (Zavětří) "to je divné,cítím pach pumy".
Lujnil: (Vrací se domů)
Eliot: (Má hlad a tak jde k řece která teče nedaleko od mýtinky)
Lujnil: (dojde na mýtinku a v trávě uvidí stopy vlka které vedou k řece.) " Vetřelec,
na mém území nechci vlka."(Vydá se po stopách.)
Eliot: (Loví a má takový hlad, že nevnímá ptáky, co jsou v korunách stromů.)
Lujnil: (Uvidí vlče, jak loví ryby.) "To je to vlče. Hudáček, má hlad. Něco mu ulovím."
(Víjde z křoví a uloví 6 ryb.) na vem si.
Eliot: (Lekne se.) D-dě-k-kujji.
Lujnil: Neboj se, já nejsem zlá. Jez ať máš plné bříško.
Eliot: (jí)
Lujnil: (nachytá si 2,3 ryby a jí.)
Eliot: (už dojedl a kouká se, jestli někdo nejde.)
Lujnil: (dojedla.) Jak se jmenuješ?
Eliot: Eliot, a ty?
Lujnil: Lujnil. Chceš vidět kde budeš bydlet?
Eliot: Jo ,a víš proč?
Lujnil: Nevím.
Eliot: Chce se mi spát.
Lujnil: Aha. (zavede Eliota na mýtinku.)
Eliot: Tady už jsem byl.
Lujnil: Já vím.
Eliot: A tuším kde budu bydlet.
Lujinl: A kde?
Eliot: Pojď za mnou. (Dojde na konec mýtinky.) Tady.(Ukáže na malou jeskyni.)
Pokračování příště.